Rozšířit svoje obzory, slávu VRZČ a Volvoklubu ČR jsme chystali s Kubou letos hodně dopředu. Po předloňském VROMu tentokrát padla volba na Německo, kde se chystal ve městě Heiligenhaus (Severní Vestfálsko) druhý ročník srazu německých sedmiček a devítek .Jedná se o frakci německého Volvoklubu www.volvoclub-deutschland.de.

Registraci na sraz a finanční zálohu bylo potřeba poslat asi 14 dní předem. Těsně před uzávěrkou se k nám přidává i Honza (vityjan) a tak můžeme vyrazit směr Rozvadov v trikolóře (bílá, červená i modrá devítka) a prezentovat tím Volvoklub v tom nejlepším světle (tzn. se 100%-ní účastí VRZČ).

Přes 600 km dlouhá cesta začíná na Low-cost benzínce v Nýřanech a pokračuje směren Norimberk, Würzburg, Frankfurt a Kolín n/R až do cílové destinace, malebného ostrůvku uprostřed Porýnské megapole. Kromě cca 20 minutové stop-go kolem Kolína ubíhá cesta nečekaně hladce a plynule, tempo(mat) celou cestu udává ultimátní modrý sedánek. Nabastlit do devítky tempomat z 850 byla geniální myšlenka, kotníky osádek z ostatních dvou povozů hlasitě do vysílaček závidí.

Po cca 6 hodinách cesty na náměstíčko v Heiligenhausu , které je na celý víkend uzavřené jen pro nás, jsme patřičně přivítáni, prohodíme s pořadatelem Reinerem Bahlmanem a dalšími pár vřelých slov v anglicko-německé kombinaci a jedeme hledat nějaký kemp, kde rozvineme operační výjezdové středisko VRZČ. Předem zamluvený hotel jsme ještě ráno před odjezdem zrušili vzhledem k pěknému počasí, což nám pomohlo ušetřit nemalé finanční prostředky.

Na sedmou večerní se vracíme do místa konání a společně se jde do jedné místní restaurace, kde trochu popijeme, pojíme, podiskutujeme a ohromíme domácí mančaft fotografiemi z českého 7/9 srazu v Dobříši. Fotky vzduchem chlazené V8 němce fascinují, někteří však vědí která bije (Tatra). Před desátou se loučíme a jedeme kempit do Essenu. Etalonem (D24TIC) trestáme těsně za hranicí Umwelt zóny. Četníkovi bysme při nejhorším tvrdili, že jsme to těch 200 metrů za značku do kempu dojeli na volnoběh, popř. dotlačili 😀

Ráno je sraz na devátou na náměstíčku. Co se týče aut, je to vrchol srazu, v tuto chvíli se sjíždí největší počet aut, převážně z ,,domácího“ Vestfálska a volvokomunity z Šlesvicka-Holštýnska www.volvostammtisch-sh.de . Zastoupeny jsou i další kouty Německa, ale spíše sporadicky. Ze zahraničí dojeli na inspekci i borci z Lucemburska www.volvo-frenn.lu.  Z aut jsme v ráži, skoro všechny v top-zustand. Těžko každé popisovat, ale dvě přece vypíchnu. 780 B230FT naprostá voňavka a S90 v hnědé metalíze s obrovským charisma. Na plácku se okouknou auta, dojedou novináři waz.m.derwesten.de/dw/staedte/heiligenhaus/heiligenhaus-war-fest-in-der-hand-der-volvo-liebhaber-id9388872.html?service=mobile a následně se se vyráží do města Mettmann navštívit Neandertálské muzeum. Na cestu ještě dostáváme workbook s plánem cesty a s několika kvízovými otázkami o Volvu a neandrtálcích.

V muzeu máme připravenou prohlídku, která se týká nejen neandrtálců, ale vývoji člověka a společnosti od opic až do dnešní doby. Velmi zajímavé. Musíme vyzdvihnout, že pro návštěvníky z Čech je připraven tištěný průvodce muzeem v češtině, takže jsme nebyli prakticky o nic ochuzeni. Po exkurzi máme ještě připraveno pár cvičení (rozdělávání ohně křemenem a střílení z luku). Především v rozdělání ohně excelujeme. Později němcům vysvětlujeme, že takový způsob rozdělání ohně je v ČR stále velmi běžný 😀 . Po krátké procházce na louku, kde neandrtálce kdysi vyhrabali, dostáváme od Reinera volnou zábavu s několika tipy jak lze v okolí strávit odpoledne s tím, že se v sedm sejdeme na společné večeři (placené z dojezdného) ve venkovském penzionu na okraji Heiligenhausu. My se stahujeme odpočinout do kempu.

Večerní zábava je trochu decentní, ale nese se ve velmi příjemném duchu. Catering je vynikající! VRZČ vyhrává 3 balení místního piva za nejdelší dojezd. Výhra v kvízu nám však uniká. Ale to už bysme byli hujeři. Cenu za nejstarší vůz vyhrává pán z Bavorska (Neu-Ulm) s naftovou pofaceliftovou 760. S přibývajícími pivy se v nás budí hluboko skrývaný talent k hovorům v německém jazyce. A tak místy svým lingvistickým talentem překvapujeme i sebe samé J . Tato situace velmi baví rodilé mluvčí. A slibují nám, že všichni přijedou na sraz do Čech, zvlášť když se dozvědí, že u nás stojí pivo pod euro.

V neděli je sraz na obvyklém místě opět na devátou. Vozový park už je značně prořídlý. Tentokrát zajímáme Lucemburčany, kteří říkají, že by rádi udržovali s Volvoklubem ČR kontakty. Rozdáme ostatním účastníkům na památku pár tekutých pokladů z Plzně a pak společně vyjíždíme do města Wuppertal . Zde máme připravenou projížďku na unikátní visuté dráze historickou soupravou z roku 1901 cs.wikipedia.org/wiki/Visut%C3%A1_dr%C3%A1ha_ve_Wuppertalu. Velmi zajímavá cca 1,5 hodiny dlouhá projížďka nad městem je pěknou tečkou za hezky stráveným víkendem. Loučíme se s ostatními účastníky a míříme domů. Je jedno, jestli v Německu, v Čechách, nebo kdekoliv v Evropě, ale doufáme, že jsme se touto fajn partou lidí zapálených pro starší Volva neviděli naposledy. Cesta probíhá naprosto hladce a tak jsme doma ještě za světla.

Vielen Danke für alles!

Ondra Černý – kv8ba