Volvo bylo založeno Assarem Gabrielssonem a Gustafem Larsonem, údajně během společného oběda v roce 1924. Jejich první auto (1944cc Jakob) bylo vyrobeno v roce 1927.

Gabrielsson (narozen roku 1891) vystudoval ekonomiku, a poté se stal manažerem ve Švédské společnosti SKF vyrábějící ložiska. V této době se seznámil s Larsonem, který předtím pracoval v automobilce White and Poppe v Coventry, v Anglii. Larson se v roce 1917 stal zaměstnancem SKF. V roce 1920 Larson od SKF odešel a stal se technickým manažerem firmy AB Galco, kde se opět setkal s Gabrielssonem.

Jejich společnou snahou bylo vyrobit automobil vhodnější pro Skandinávské prostředí více, než automobily dovážené z USA. A také využít kvalitní domácí oceli a součástek vyrobených ve Švédsku. Gabrielsson financoval realizaci deseti prototypů navržených předním švédským designerem Helmerem Mas-Ollem. Vhodné motory zkonstruovali lodní inženýři z firmy Pentaverken a prvních tisíc aut, vyrobených v Lundby (nedaleko Gothenburgu), se nabídla financovat společnost SKF. SKF rovněž dovolila partnerům využívat jedno z patentovaných názvů: AB Volvo (z latinského „Valit se“). V prvním roce existence AB Volvo plánovalo vyrobit 500 kabrioletů a 500 uzavřených vozidel, ale nakonec bylo vyrobeno 205 kabrioletů a 721 modelů se střechou. V roce 1929 byl představen model PV650 s třílitrovým řadovým šestiválcem. Později byl objem motoru zvýšen na 3,2 a nakonec na 3,6 litru. Produkce PV650 byla ukončena v roce 1937. Předlohou pro model PV36, představený v roce 1936, byl Chrysler Airflow. Volvo rovněž od roku 1928 vyrábělo 1,5 tunové nákladní automobily a modely určené pro taxislužbu postavené na platformě PV4. Volvo produkovalo ročně 900 automobilů, ovšem kvůli celosvětové hospodářské krizi, muselo v třicátých letech snížit produkci automobilů. V roce 1935 se definitivně vzdává SKF se svého podílu ve Volvu. V roce 1949 se společnost Pentaverken přejmenovává na AB Penta a stává se divizí společnosti Volvo pro výrobu lodních motorů. Švédská politická neutralita umožňuje stálou produkci Volvu i během druhé světové války. V roce 1941 Volvo slaví 50 000 vyrobených vozidel.
 

První poválečný model je stylové PV444, koncipované v roce 1942. Tímto modelem Volvo představuje mj. nezávislé zavěšení předních kol. PV444 se stává populárním vozidlem i v USA. V roce 1958 Volvo představuje tříbodový bezpečnostní pás, který způsobuje revoluci v otázce bezpečnosti osob během přepravy. Pokus proniknout do segmentu elegantních sportovních kupé byl realizován roku 1961 modelem P1800, navrženým italskými studii Ghia a Frua. Automobil byl montován firmou Jensen ve West Bromwich, nedaleko Birminghamu. Nicméně Volvo nalezlo dostatečné výrobní kapacity a od roku 1963 byl vůz kompletován ve Švédsku. P1800 se vyrábělo do roku 1973 i ve verzi kombi (P1800ES) přezdívanou jako Sněhurčina rakev. Gabrielsson v roce 1956 odchází do důchodu, ačkoliv až do své smrti (1962) zůstává čestným předsedou Volva. Poslední společná práce Gabrielssona a Larsona je model P120. Larson umírá v roce 1968.
 

V šedesátých letech je představen též model 121 známý jako Amazon, jenž je ovšem pod tímto názvem prodáván pouze ve Švédsku, jelikož toto jméno použil již dříve německý výrobce motocyklů Kriedel. V roce 1964 Volvo postavilo za podpory švédské vlády továrnu v Torslandě, která je slavnostně otevřena králem Gustavem Adolfem. Volvo též buduje montážní závody v Belgii a Kanadě. Miliontým vyrobeným Volvem se stává v roce 1966 Amazon a v témže roce je představena modelová řada 140. V roce 1968 začíná výroba šestiválcového 164 a roku 1970 končí výroba Amazonů. V roce 1974 vyjíždí z továren první Volvo řady 240, vycházející z modelu 144. 240 je rovněž první Volvo s dieselovým motorem. Za spolupráce Renaultu, Peugeotu a Volva je v roce 1974 vyvinut vidlicový šestiválec PRV o objemu 2,7 litrů osazovaný do řady 260. V roce 1982 je představena řada 700. Pětimilionté Volvo je vyrobeno roku 1983. První kombi sedmičkové řady vyjíždí z továrny v roce 1985. Tentýž rok je na autosalonu v Ženevě představeno kupé 780 Bertone, postavené na bázi 760.
 

Doposud nejmenším Volvem je sportovní hatchback s předním náhonem 480ES vyráběný od roku 1986 v BV Volvo v Nizozemsku. Volvo získalo výrobní zastoupení v Nizozemsku nákupem 75% akcií divize osobních automobilů společnosti DAF v roce 1969. V roce 1976 DAF vyvinul převodovku variomatic, poprvé použitou v modelu 66, ze kterého vychází řada 340. Roku 1981 nizozemská vláda vkládá do dceřinné společnosti BV Volvo kapitál a snižuje tím podíl mateřské společnosti na 30%. V osmdesátých letech Volvo představilo mnoho nových modelových řad, počínaje velmi oblíbenou řadou 2xx, přes 7xx, 9xx a menší řady 4xx a 3xx. Charakteristiku těchto modelů tvoří hranatost a maximální pohodlí.

Začátkem devadesátých let se množí spekulace o spojení Volva s Renaultem. Spojení by bylo výhodné pro obě strany, koncern Volvo-Renault by se stal třetím největším výrobcem automobilů v Evropě s podílem 12,3 % trhu. Ovšem nakonec zůstalo pouze u spekulací. V roce 1992 Volvo představuje nový model 850. „Osmsetpadesátka“ je postavena na nové platformě s předním náhonem a zcela novými motory. Vlajkovou lodí se stává 850 T5 poháněná motorem o objemu 2,3 litru s turbem. Výkon tohoto agregátu byl překvapením pro celý automobilový svět. Volvo 850 se stává mj. i prvním automobilem na světě, který je vybaven bočními airbagy. Tento model zachovává tradiční vzhled značky z osmdesátých let, ovšem má velice dobré předpoklady sportovního sedanu i kombi. Volvo s modelem 850 T5 Estate rovněž vstupuje do seriálu automobilových závodů BTCC, kde dokáže vítězit i nad mnohem sportovněji vyhlížejícími speciály jiných automobilek.
 

V polovině devadesátých let Volvo rozšiřuje paletu svých řad. Nová řada S/V40 vyvinuta společně s Renaultem a Mitsubishi, mající za úkol nahradit řadu 440, šokuje svým designem, po klasických hranách u S/V40 není ani památky. V40 se stává podle italských magazínů nejkrásnější kombi devadesátých let. V roce 1996 se faceliftu dočkala řada 850, nyní značená jako S70 (sedan) a V70 (kombi). Varianta V70XC se zvýšenou světlou výškou, pohonem 4×4 a plastovými doplňky karosérie se snaží být vozidlem do každého počasí se sportovně-manažerskými ambicemi.

Roku 1998 vzniká na platformě S70 krásné kupé C70 (později i verze cabrio) a na zcela nové platformě model S80 nahrazující S90. Volvo S80 může zcela oprávněně soutěžit s vozy vyšší střední třídy značek Mercedes, BMW apod. S80 se stává velmi populárním automobilem na celém světě. Kombinuje skvělý vzhled a nekompromisní bezpečnost. V roce 1999 vstupuje Volvo do koncernu Ford. Nové kombi V70 (včetně varianty XC) na bázi S80 nahrazuje v roce 2000 starý model V70 na bázi 850. Počátkem 21. století proběhla modernizace řady 40 a model S70 byl nahrazen S60.

Ondřej Černý, z anglického originálu