Bechyňský minisraz začal pro některé skalní příznivce Volva a dobrého jídla již v sobotu před vyhlášeným termínem.

To přijel Zdenek N. s Blondýnou a Elánem, aby se zde celý týden rekreovali a Zdenek si mohl vylepšil reputaci jako vydra českých toků, leč opět marně. Já jsem dorazil ve čtvrtek k poledni, přesně ten čas kdy majitel a vynikající kuchař v jedné osobě svolával údery na kolejnici k obědu. Už ani nevím co to bylo, ale vynikají bašta. Na trávení jsme se vydali k Lužnici kde Zdenda opět krmil ryby a my bláhově čekali až vytáhne nějaký pořádný úlovek a my mu přispěcháme ku pomoci zdolat nějakou Lužnickou velrybu. Ani brnk. Ještě že nejsme závislí na rybolovu a o tuto stránku se stará Vašík.

Po celkem klidném pátku začínají k večeru dojíždět další účastníci Honza z Práglu, doktorovic, Jirka ze Žďáru, Michna a další a další. Každý je přivítán a ubytován podle přání pořadatelem Mírou (Miras) , u okýnka si vyzvedne konzumační kartu a už se může plně věnovat rozjetému dění. Hodnotí a pomlouvá se dění v klubu a mimo něj.

Po sobotní vydatné snídani dojíždějí další Volva a nemusíme je ani hlídat, poblíž příjezdové cesty si hrají Mírovo kluci společně s ostatními dětmi a pokud zaregistrují pohyb na cestě vrhají se do kempu s pokřikem „fólfó,fólfó jedééé“. Před desátou již řadíme kolonu do spanilé jízdy která vede přes Bechyni a Týn nad Vltavou do Temelína. Poblíž jaderné elektrárny v rekonstruovaném temelínském zámečku je informační centrum JeTe, které nás již očekává. Doráží další Volvo z Budějovic a tak už v kompletním počtu se vrháme po informacích. V nejvyšším patře je kinosál kde se nám dostávají ucelené informace o Temelínské jaderné elektrárně doplněné fotografiemi a 3D prezentacemi. Tyto prezentace asi způsobily největší rozruch v sále, ono vidět model štěpné reakce a být přitom uprostřed dění kdy volné neutrony prolétávají hlavou kolegy před vámi a trefují se do vás je dost dobrý.

Po základní prezentaci si prohlížíme další expozice, kde si můžeme vyzkoušet na modelu jaderného reaktoru jeho ovládání a každého povětšinou zajímá co to udělá kdy se to přešvihne. Při překročení výkonu na 115% (už si nepamatuji přesně) se zapínají sirény a regulační tyče sjíždějí do reaktoru který je po několika vteřinách odstaven. Na modelu to vypadá pěkně a věřme tomu aby to tak bylo i ve skutečnosti a na Temelíně nemuseli zařvat dva lidi. Jeden „vypni tóóó“ a „druhý „nejde tóóó“. Součástí prohlídky je i výstava 3D fotografií od (zabte mě už si nevzpomenu), krásný kousky které vás vtahují přímo do středu scény. Když si všichni všechno prohlédli vracíme se opět v koloně do Hvožďan, ale tentokrát druhou trasou přes Dražíč.

V kempu nás očekává již hotový oběd a tak nic nebrání v doplnění kalorií. Každé jídlo v tomto kempu a od tohoto kuchaře je zážitek a přitom je připraveno velice efektivně, kvalitně a dostatečném množství. Jen si představte z jednoho pekáče vytvořit několik variací. V pekáči bylo od každého něco, vepřová pečeně, vepřový bok, uzená krkovice, králík, kachnička, husička a to všechno se prolínalo v báječném sosíku. Jako příloha bramborový knedlík, houskový domácí knedlík, brambor i rýže byla k dispozici a aby to lépe klouzalo mohli jste si dopřát bílé zelí, červené zelí a špenátek a vše to přelité tím báječným sosíkem. Mňam. Vrcholem oběda bylo když se kuchař po vydání jídel postavil na zápraží a se spokojeným pohledem na spokojené strávníky pronesl:“Tak pánové a dámy pojďte si pro nášup, takhle mě nikdy nedoženete.“ Jsem si jist že po čtrnáctidenním pobytu v této ozdravovně by se to podařilo ledaskomu. Za tyto služby byl odměněn losíkem na památku.

Odpolední siesta u kávy byla doplněna předání cen a pozorností účastníkům srazu. Bylo odměněno nejmladší auto (Sibr), nejstarší auto (Katty) a miss Sraz (Lenka T.) tato odměna byla losována protože všechny dámy byly úžasné. Potom se dostalo na všechny děti bez rozdílu které dostaly knížky, pastelky, omalovánky a jiné. Vidět rozzářené oči dětí je fakt k nezaplacení.

Před srazem byla vyhlášena na foru dobrovolná sbírka na hračky pro novorozené děti našich členů a aktivních uživatelů fora. Podařilo se mi už na tento sraz zajistit losíky a tak jsem využil přítomnosti jednoho z členů a losík byl předán do rukou malého Honzíka K.. Sbírka potom ještě pokračovala na srazu v Seči a po jejím ukončení byla zbývající hotovost rozdělena mezi rodiče dětí. Chci zde všem přispěvatelům poděkovat a oznámit že na jejich popud byla založena sbírka nová pro děti které se narodí do příštího srazu v Seči. Podrobnosti se dovíte jinde a včas. Musel jsem to uvést pro pořádek a teď již zpět do Hvožďan.

Po předávačce dorazila skupina historického šermu která se mimo jiné zabývá i historií katovského řemesla spojené s právem útrpným. Při ukázce kdy byl obžalovaný dotazován pomocí vody, klády, palečnic, španělských bot a posléze i skřipce s vylepšením o různé připalování a jiné libůstky jsem si říkal že je dobře že žijeme v té době kde jsme, ale na druhé straně by se to občas hodilo i dnes. Přišlo i na tresty, ale ty už nemohly být demonstrovány tak pečlivě, poněvadž by to asi demonstrátor neabsolvoval bez nějakého poškození. Dozvěděli jsme se jakým způsobem byl třeba vyřezáván jazyk, způsoby různého ořezávání a zkracování odsouzeného až po jeho totální likvidaci.

Po výborných pečených vepřových kolínkách servírovaných na stříbrných tácech s hořčicí, křenem a zeleninkou pokračovala po setmění ohnivá shov na břehu Lužnice. Když se ochladilo pustili jsme si nějaká videa z předešlých akcí a diskuse pokračovala až do brzkých ranních hodin. Nedělní ráno bylo zahájeno výbornou snídaní formou švédského stolu k nechyběly ani čestvoučké palačinky zhotovené na žádost Marry, řízky, salámy, sýry, džemy, sladké a slané pečivo a i něco z racionální výživy jako tlačenka a sulc.

Po snídani nás začali opouštět první odpadlíci a zde se stala menší chyba, zapomněli jsme na tuto skutečnost upozornit kuchaře a ten stále připravoval počet porcí jako na sobotu a tak ve finále ti co odjížděli po obědě si mohli nechat zabalit tyto vynikající pochoutky s sebou. Dopadlo to dobře, vzhledem k tomu že jako poslední odjížděli znalci dobrého jídla a ti neváhali si tyto laskominky odvézt. Ještě než jsme se rozjeli k domovům došlo na úmluvu že za rok se tu sejdeme zas.

Velké díky pořadateli mini(velko)srazu Mirasovi a jeho pomocníkům, velké díky těm co přijeli a těšíme za rok se všemi „Na shledanou“

Chtěl bych ještě tohoto využít a apelovat na všechny co nejezdí – jezděte na srazy, je to zážitek na dlouhou dobu a těm co jezdí a vlastně všem – zajišťujte si v rámci možností čas tak, aby jste mohli zůstat až do nedělního odpoledne, umožníte tak pořadatelům rozvinout program srazu.

Jan Dvořák