Někdy před rokem se parta lidí dohodla, že se pojedou podívat do Švédska na VROM (Volvo Randezvous for Owners and Members) u příležitosti osmdesátých narozenin VOLVA a zároveň tam stráví týden dovolené.

Vyrážíme …

V pátek 3.srpna jsme vyrazili ve čtyřech autech směr Göteborg. Jmenovitě to byli Honza a Eliška (V850), Zdenek N. s Blondýnou (V70), Jirka T. s Lenkou (Jako spolujezdci), Marra s Katty a Mates (265), Krtek a Jirka (960) ve čtyřech autech směrem Göeteborg v jižní části Švédska. V Malmö se k nám připojil ještě Tomáš Krchov s Radkou a dětmi(XC 70). Ubytování jsme měli zajištěno již několik měsíců dopředu prostřednictvím internetu a tak nebránilo nic v odjezdu.

Z Budějovic jsme odjížděli kolem půl deváté a po dvou hodinách dorazili na místo odjezdu které bylo u Zdenka na Červeném Vrchu v Praze kam dorazil i Jirka T., kolem jedenácté přijel i Marra na poslední předodjezdovou poradu. Vzhledem k dostatku času jsme stanovili odjezd na pátou hodinu. Kolem čtvrté nám přijel dát poslední pomazání předseda klubu Jojo, napřed jsme mysleli že dovalil nějaký sponzorský dar na cestu a ono nic. V půl páté dorazil i Krtek s Jirkou a posléze Marra a Katty a za mávání bílého šátečku od Joja jsme odjeli směr Švédsko. Čekala nás skoro patnáctihodinová cesta přes Německo, trajektem do Dánska a posléze přes most do Švédska. Času bylo dost a tak jsme měli naplánované každé dvě hodiny nějakou přestávku na osvěžení nebo doplnění paliva. Cesta probíhala celkem v pohodě a tak je zbytečné se o ní zmiňovat. V noci v půl třetí jsme nalodili a po čtyřiceti minutách pohupování jsme pokračovali po suchu k Oresundskému mostu který spojuje Dánsko se Švédskem. Asi v polovině cesty po Dánsku jsme si vychutnali východ slunce nad Dánskou rovinou kde v nejbližším okolí kam oko dohlédlo byl nejvyšší bod násep na mimoúrovňové křižovatce. Už před odjezdem jsme plánovali cestu tak aby jsme na tento most dojeli už za světla.
Popis mostu: http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0062.htm

Tomáš Krchov jel trochu jinou trasou a nočním trajektem, takže dorazil do Švédska až kolem půl osmé, kdy jsme už byli v Malmö, kde jsme měli naplánované setkání na občerstvení a další plánování cesty. Se mnou v autě jel Jirka T. a než jsme sjeli do města proběhla dohoda že budeme počítat Volva , no pánové větší blbost nás nemohla napadnou a tak po průjezdu první půlkilometrové ulice kde jsme napočítali skoro dvě stě volv jsme uznali že tak dobrý v počtech asi nejsme. Složení parku bylo od 2xx až po C30. Složení volvoparku je asi jako u nás škodovek, 2xx = 120, 7xx-9xx = Favority, 850 a výš lze přirovnat k oktávkám a fabiím.
Kolem deváté vyrážíme na další cestu a po jedné zastávce na kafe se naše cesty rozdělují podle cíle ubytování, my se dáváme vpravo do vnitrozemského kraje jezer a Tomáš pokračuje severněji k moři. Marrovo ubytování se podařilo najít celkem bez problémově i když domeček byl hluboko ve švédských lesích. K Marrovu nadšení patřilo, že cesta byla lemována odloženými Volvy. My jsme se jeli ubytovat asi o deset kilometrů dál. Po zabydlení a nezbytné očistě jsme se jali odpočívat. Přece jenom jsme byli na cestě 32 hodin. Blondýna se Zdeňkem šli spát a zbytek jsme ještě vyrazili do blízkého lesa na houby, ale jenom na obhlídku a na fotky, domluvili jsme se že nebudeme sbírat jen fotit. Nakonec z hub nebylo nic protože od silnice se ozývaly podivné zvuky osmiválců. Vyrazili jsme tímto směrem a zjistili že v přilehlém kempu se koná sraz amerik do roku výroby 1956, tak jsme nefotili houby, ale auta. Celkem jsme pořídili přes 1300 fotek asi pětistovky aut kde se jen sporadicky opakoval stejný typ. Skončili jsme až když nám došli baterky ve fotoaparátech. Na kutě jsme se dostali kolem deváté.

Nedělní dopoledne jsme vyrazili na podrobnější obhlídku Marrova ubytování, a na blízkém jezeře Zdeněk poprvé smočil prut ve švédské vodě, ale zůstalo jen u toho smočení, prostě ani brnk. Kolem poledne se ozval Tomáš a tak jsme se domluvili že se večer sejdeme všichni u nás na grilovačce. Měli jsme s sebou něco kotlet naložených ke grilování a něco málo čerstvého lososa bohužel zakoupeného ve zdejším odchodě (150 Kč za kilo) no nekupte to obzvlášť když maximálně den předtím plaval v moři. V průběhu večeře proběhlo plánování na pondělí.

Pondělí

V pondělí v devět vyrážíme směr sever. Cílem je městečko Smögen v jehož těsné blízkosti bydlel Tomáš K. s rodinou. Hned po příjezdu jedem do města a po cestě se stavíme na krásné vyhlídce na město. Městečko Smögen je turisticko-rybářské a jeho okolí již nese ráz severské krajiny obšlehávané studenými severskými větry. V pobřežní části je pouze pěší provoz, taky není kde jezdit, domky stojí na kotvách našroubovaných přímo do skály a obepíná je dřevěné molo. U jednoho mola stála vyhlídková loď osazená třemi motory Suzuki, každý disponující 425 koňmi což dává dohromady 1275 koní. S tímto potencionálem bylo možno vyvinout rychlost až 110 km, cena projížďky byla 120 švédských korun. Nakoupili jsme nějaké upomínkové předměty a před zpáteční cestou v obchodě s rybami a jinou podmořskou havětí od všeho něco na ochutnávku, byly to krevety, raci, losos a několik druhů rybích salátů a salátů z krevet. Po návratu proběhla hromadná degustace a hlavně školení od Radky a Tomáše jak se co jí. Protože nejsem milovníkem těchto potvor stejně jako Katty, Krtek a Jirka, tak jsme se ještě po cestě stavěli pro kebab v originál tureckém provedení. Kolem třetí vyrážíme na rybačku a krabovačku, návnada v podobě zbytků od oběda (krevetí a račí hlavičky) by měla fungovat. Na kraby zhotovujeme docela jednoduché zařízení, na kus prádelní šnůry se naváže kolíček na prádlo do kterého se cvakne hlava krevety, připevní kousek kamene jako zátěž a to se spustí do moře. Za chvilku začne klepání do šňůry a tak už jen zbývá šňůru vytáhnout a nad kbelíkem kraba setřást. Někdy se povede i víc kousků najednou. Celkem jsme ulovili asi dvanáct kousků a do podběráku se mi povedlo chytit několik krásných černo zlatých rybek. Zdenek zkoušel chytit na prut nějakou rybku, ale bez úspěchu. K večeru jsme všem úlovkům věnovali svobodu. Jediný větší úlovek se podařil o několik dní později malému Danovi, při nahazování na jeho návnadu zaútočil mořský racek a tak byl uloven. Návnadu nešlo uvolnit a tak byl odříznut a propuštěn.

Úterý

Úterý dopoledne odpočíváme a Zdenek se chystá na ryby. Dopoledne celkem v pohodě nalézáme správce a zakupujeme povolenku která je zapotřebí pro danou lokalitu. Byla to palba, deset korun švédských na celý den. Po obědě (hovězí guláš vlastní výroby) vyráží Zdenek s Janinou na ryby a my ostatní se jdeme podívat do okolích lesů na borůvky a popřípadě nějakou tu prašivku. S borůvkami to nebylo až tak špatné, ale kloudná houba nikde. Nasbírané borůvky odkládáme do chladu a jedeme za Zdeňkem kam dorazila i Marrovo skupina smočit pruty a sebe. Ze sebe smočili jen nohy a z rybařiny byl úspěch jen na malinkej háček poblíž břehu. Několik patnácticentimetrových rybiček nenaplnilo očekávání dnešní večeře. Jedna z nich sice skončila na háčku jako návnada ale to bylo vše. Večeříme tedy opět z vlastních zdrojů.

Středa

Ve středu ráno vyrážíme do Osla. Po nájezdu na dálnici nás cedule informuje že je to pouze 287 km. No co, tři hodinky pohodové jízdy. Nastavuji tempomat na 110 a kochám se krajinou. Kousek za Udevallou tankujeme a připojuje se k nám Tomáš. Před Norskými hranicemi platíme mýtné na mostě (23Sk), na prvním odpočívadle si dáváme kávičku a nakupujeme něco málo upomínkových předmětů. Samotný vjezd do Osla je zpoplatněn dvaceti norskými korunami a na první pokus trefujeme podzemní garáže poblíž hlavního nádraží. Kolem poledne si dáváme na náměstíčku u nádraží rozchod a stanovujeme sraz na třetí hodinu. Vyrážíme nahoru po pěší zóně směrem ke královskému paláci, to se dozvídáme už na místě samém. Na této ulici je množství obchodů a restaurací a tak se zde pohybuje mnoho pouličních umělců hrajících na různé nástroje, žongléře, malíře a i nějaký ten žebrák se objevil. Na vrcholu stojí královský palác. Měli jsme štěstí, že dorážíme právě při výměně směny hradní stráže. Mimochodem je to stejná šaškárna jako všude. Boční ulicí scházíme k moři. Fotíme rozbité silnice, stavby nových objektů (pravděpodobně hotelů nebo kancelářských budov. Všude v okolí stojí návěsy se závodními čluny různých stájí, v sobotu se tu koná Skandinávské Grand Prix 2007 . Na místo setkání přicházíme na čas a jdeme hned k autům. Již při příjezdu vybírá Zdenek z automatu 500 NOK abychom měli na zaplacení parkovného. Tam nastal trochu problém, automat na zaplacení parkovného zatvrzele odmítá pětistovku přijmout, Zdenek vyráží měnit, řeší to nákupem prozatím nejdražších cigaret v životě (80NOK x 3,7) to bude pokouřeníčko, ještě že se náklady na tuto akci rozmělňují na tři rodiny. Nyní již platba proběhla bez problému. 144 norských korun za tři hodiny parkování za každé auto je docela nářez. Na zpáteční cestě utrácíme zbytek norské měny za rohlíky ke snídani a za nanuky. K večeři se podává grilovaná klobása s těstovinovým salátem a Svijanské pivo kterého jsme si přivezli dostatečnou zásobu. Výhodou zdejšího počasí je že slunce zapadá až po půl jedenácté a vidět je skoro do půlnoci. I v noci je to s tmou dost zajímavé, jeví se jako noc nad velkoměstem – pořád je vidět.

Jan Dvořák