Když v roce 1966, po více než desetileté výrobě modelu Amazon, představila automobilka Volvo novou modelovou řadu 100 byla to zásadní změna oproti všem předchozím modelům této značky.

Ačkoliv první model PV 444 vypadal jako by byl inspirován modely vozů na americkém trhu, modely 120/121 Amazon a P1800 byly pro změnu v mnoha ohledech inspirovány spíše italským stylem, byly modely řady 100 něčím úplně jiným. Touto novou řadou se automobilka vydala cestou pro vozy Volvo od té doby na dlouho typického designu.

Pro novou řadu 100 byla vytvořena nová uhlazená karosérie. Využívala původní platformu podvozku z vozu PV 444, stejně jako předchozí typ Amazon. Na bok vozu přibyla malá okénka za zadními dveřmi a podélná lišta lemující celý bok vozu. Uvnitř vozu nalezneme sklopná všechna sedadla, lepená dvouvrstvá okna a dvourychlostní stěrače. Zavazadlový prostor má objem 400l.

Až do roku 1968 jezdily verze 140 řady 100 s motorem B18 o síle 75-95 koní, který poháněl již vozy Amazon. Výkon byl zvýšen použitím horizontálního karburátoru Zenith-Stromberg a novou konstrukcí výfukového potrubí na 75 koní. Ve verzi 144S (Sport) měl motor zvýšený kompresní poměr (10:1) a dva karburátory SU, čímž vzrostl výkon na 100 (115 SAE) koní. Převodovka byla 4stupňová, plně synchronizovaná. Jako příplatková výbava byla k mání automatická převodovka Borg-Warner s rychloběhem Laycock. V tomto roce (1968) byl výběr motorů rozšířen o nový motor B20, který znatelně zvýšil akceleraci vozů řady 100. Kloubový hřídel je dělený se středovým uložením v ložisku.

Karosérie vozu s poprvé použitými masivními nárazníky získala mnoho ocenění za bezpečnost. Byla to zásluha tuhé konstrukce s účinnými deformačními zónami, které zajišťovaly osádce vozu bezpečnost v maximální možné míře. Řízení bylo převáděno na kola pomoci šneku s kladkou a na podvozku byly použity lichoběžníkové polonápravy.

O bezpečnější jízdu se staral i dvouokruhový brzdový systém, jehož každý okruh zajišťoval činnost obou předních kol a vždy jednoho zadního kola současně, což znamená, že při poruše kteréhokoliv okruhu brzdí na zbylý okruh vždy tři kola, tedy obě přední a jedno zadní. Brzdy byly na všech čtyřech kolech již kotoučové.

Krátce po spuštění výroby řady 100 byla do prodeje k verzi 144 přidána ještě dvoudvéřová verze 142, ačkoliv ještě do roku 1970 běžela současně výroba levnějšího dvoudvéřového modelu Amazon.

V roce 1968 byla spuštěna výroba dalšího modelu řady 100 a to modelu 145 což bylo pětidvéřové kombi, které se prodávalo ve verzi „Standart“

a ve verzi „Express“ která měla zvýšenou střechu. Bylo to první kombi, které mělo za zadními dveřmi okna, z nichž se jedno dalo otevřít pro lepší cirkulaci vzduchu uvnitř vozu.

Nicméně toto dvojité okno bylo již u modelu 1971 nahrazeno celistvým oknem, které již neumožňovalo otevírání.

Dvoudvéřový model 142 byl také prodáván v exkluzivní sportovní verzi navazující na tradici sportovních verzi vozů Volvo jako byly PV544 Sport a Amazon 123 GT.

Jednalo se o verzi 142 GT ve výbavě De Luxe poháněné motorem o výkonu 135koní se vstřikováním paliva. Tento motor poháněl již legendární Volvo P1800E.

Během celé produkce řady 100 v rozmezí let 1966 – 1974, proběhla na modelech této řady celá řada inovací. Vozy díky nim vyhovovaly požadavkům ostatních zemí včetně USA.

Motor řadový 4válec, OHV, 84,14x80mm, 1778ccm, kompresní poměr 8,7:1, výkon: 75k (DIN) při 4700 ot/min (85k SAE při 5000 ot/min), kroutící moment: 14,5kpm při 2300 ot/min. Rozměry, váhy: rozvor 2600mm, rozchod 1350mm, délka 4640mm,šířka 1730mm, výška 1440mM, váha 1170kg. Maximální rychlost 150 km/h.

Jaroslav Osten