Na Ženevském autosalonu v roce 1972 Volvo představilo koncept, který byl průlomem v oblasti automobilové bezpečnosti.
VESC (Volvo Experimental Safety Car) byl průkopnický prototyp v oblasti automobilové bezpečnosti vybavený celou řadou inovativních technických řešení. Co se týče vnějšího vzhledu byl tento koncept předznamenáním nového modelu Volvo 240, který si měl na příštích neuvěřitelných 19 let podmanit skoro 3 milióny nadšených uživatelů a stal se referenčním automobilem pro Americkou správu pro bezpečnost silničního provozu (American Road Safety Administration – NHTSA).
Ale zpět k VESC. Karoserie byla konstruována tak, aby při nárazech zepředu a zezadu optimálně pohlcovala síly působící na vozidlo. Zadní úchyty motoru zajišťovaly v případě čelního nárazu zasunutí motoru pod vozidlo. Pro větší bezpečnost cestujících byl interiér vozu chráněn robustní sítí výztuh ve střeše včetně integrované klece na ochranu proti převrácení. Aby byla zajištěna i dostatečná ochrana v případě bočního nárazu, byly boky karosérie vyztuženy trubkami. Zajímavostí jsou rovněž mimořádně výrazné nárazníky, které zajistily ochranu karosářských dílů před poškozením při „ťukancích“ v nízkých rychlostech a to až do neuvěřitelných 16 km/h.
I v interiéru vozu došlo k převratným změnám v bezpečnosti cestujících a to hlavně díky airbagům pro cestující na předních i na zadních sedadlech, airbagu jako opěrce hlavy na desce za zadními sedadly. Dále byl prototyp vybaven bezpečnostními pásy polopasivního typu, u kterých po nastartování motoru došlo k automatickému přetažení pásů přes těla cestujících na předních sedadlech, nebo skrytými opěrkami hlavy předních sedadel s automatickou aktivací v případě nehody. V neposlední řadě patřil do bezpečnostní výbavy zasouvací volant, který se v případě čelní srážky posunul o 150 mm vpřed, tedy směrem od řidiče.
Z dalších inovací to byly především brzdy s protiblokovacím systémem, automatická regulace světlé výšky, automatické odpojení přívodu paliva v případě havárie, ostřikovače a stěrače světlometů, ostřikovač a stěrač zadního skla a akustické upozornění při couvání. Je chvályhodné že koncept pamatoval i na menší zatížení životního prostředí a to upraveným čtyřválcovým motorem B20 se vstřikováním paliva s využitím zkušební technologie recirkulace výfukových plynů. Ta je dnes známa pod označením EGR (Exhaust Gas Recirculation). Nechyběl však ani katalyzátor.
Projekt VESC sice předběhl svou dobu, nicméně jasně vytýčil směr vývoje a ukázal, že v příštích letech se bude klást větší důraz na bezpečnost silničního provozu. Většina technických řešení, která byla v konceptu VESC integrována, splňovala interní normy Volvo, jež byly o mnoho přísnější, než v té době platné předpisy a zákony v EU. V dalších letech začala firma tato inovovaná bezpečnostní řešení začleňovat do svých nových modelových řad a to počínaje modelem 240. Možná právě VESC je příčinou toho, že i dnes patří tato Švédská automobilka k výrobcům nejbezpečnějších aut na světě.
Jindřich Mikoláš